Stones of power - 2. kapitola

25. listopadu 2015 v 8:26 | Womi |  Stones of power
Druhá kapitola, ve které přichází na scénu další člen Avengers.
Tony se probudí s nepříjemnou kocovinou a pozve Hulka, aby zmlácenému bohu pomohl.
Komentáře potěší.
-w-



Loki se probere ještě za tmy. Leží na břiše a celé tělo ho bolí. V prvním okamžiku ztuhne, dostane strach, že je stále v té odporné díře, ze které ho Thor vynesl ven. Za moment se ale uvolní, ucítí, že leží na měkké posteli a ne na tvrdém kamení. Uklidní se a pomalu se přetočí na záda. Jeho oči si již přivykly na šero, rozeznává tedy obrysy nábytku v ložnici. Pomalu se posadí a rozhlédne se okolo sebe. Zjistí, že je přikrytý prostěradlem a že na stolečku vedle postele má připravenou sklenici vody. Hm, jak ohleduplné, pomyslí si. Zajímalo by mě, proč se o mě tak stará. Asi se obává Thora, jinak nevidím jediný důvod.
Loki si uvědomuje, že z posledního setkání se Starkem rozhodně nevyšel jako hrdina a že ten smrtelník má plné právo ho nenávidět. Pokrčí rameny, na nenávist je zvyklý. Nebude to jiné, než u ostatních. I ten, který se po léta vydával za jeho otce, by ho nechal zemřít rukama těch špinavců, jinak by nemohl souhlasit s jeho vydáním. A matka? Ani rozloučit se nepřišla. A to věřil, že ona ho opravdu má ráda, ač nebyla jeho pravá matka a věděla, co on je zač. Povzdechne si a zakáže si sentimentální myšlenky. Především se napřed musí uzdravit a uklidnit. Jedno po druhém. Až se vzpamatuje, získá zpět svou magii a pak… Pak pomůže zachránit všech devět světů, protože je jediný, kdo dokáže využít kameny správně. Ale během toho má ještě spoustu času na to, aby se náležitě pomstil všem, kdo se odvážili mu jakkoliv ublížit. Přivře oči a ústa se mu roztáhnou v ďábelském úsměvu. Ten však brzy vystřídá smutné pousmání, protože si uvědomí, že v téhle chvíli je neschopný cokoliv dokázat a bude se muset spolehnout na pomoc od cizích. Uvědomí si, že má vyprahlé hrdlo a vypije připravenou vodu. Příjemně ho ochladí a tak se rozhodne, že si dojde ještě pro jednu sklenici. Cestou se zastaví v koupelně a poprvé se na sebe podívá v zrcadle. To, co uvidí, ho vyděsí. Zatne prsty do umývadla, skloní hlavu a snaží se popadnout dech. Srdce mu tluče jako na poplach, vůbec by se v zrcadle nepoznal. Chce si opláchnout obličej, ale včas se zarazí, zbytečně by si dráždil hojící se podlitiny a smyl by hojivý přípravek, který mu Stark nanesl. Tak jen stojí u umývadla a čeká, až se jeho dech uklidní. Když se mu to podaří, konečně vyjde do kuchyně pro vodu.

V kuchyni, spojené s obývacím pokojem, se stále svítí. Když Loki vejde, myslí, že bude Tony ještě vzhůru, ale uvidí ho ležet na gauči, jednu nohu spadlou na zem, ruka, položená na stole stále svírá láhev od whisky. Kdyby vládnul svojí magií, přenesl by ho do postele, ale v tuto chvíli nemá ani dostatek fyzických sil na to, aby ho posunul tak, aby mohl ležet normálně. Alespoň ho přikryje dekou, ležící na křesle a z ruky mu odebere láhev a postaví jí na stůl. Pak zhasne světlo a vrátí se do ložnice. Ještě se se sám sobě podiví, proč ho vlastně přikryl. Asi mi to všechno leze na mozek, s bolestným povzdechem si lehne na postel. Po chvíli usne neklidným spánkem.
Tony se mezitím přetočil na bok a zamotal se do přikrývky.

***

Když se probudí, zjistí, že ho příšerně bolí hlava. Světlo je příliš ostré a z polohy, ve které ležel, má zablokovaný krk.
"Dobré poledne, pane, " ozve se zvesela Jarvis.
"Ach, kolik je hodin?" zeptá se zastřeným zrakem Stark a posadí se. To jeho hlavě neudělá dobře a tak si ji opře do dlaní.
"Je právě 12:30. Čas na oběd," odvětí Jarvis.
"Tak ten bych asi neudržel. Bože můj, mě je mizerně. Takhle mi nebylo už sakra dlouho. Proooč?"
"To bude zřejmě tou noční návštěvou. Byl jste dost rozhozený, smím-li to tak nazvat."
"Ne, to tedy opravdu nemůžeš. Chovej se slušně, jinak tě odpojím, až se mi přestane motat hlava."
"Jak si přejete, pane. Večer máte schůzku v Tesla Company."
"To ne! Nedá se to zrušit? Máme pro ně přichystané návrhy?"
"Vše je připravené, zrušit to nejde. Máte tam být v osm hodin."
"Hm. Tak mi to včas připomeň. Teď jdu do sprchy."
Jarvis zašumí na souhlas. Tony se pomalu zvedne, přitom z něj spadne deka, které si předtím nevšiml. Nevzpomíná si, že by se přikryl. Pokrčí rameny a dojde do své ložnice. Ze skříně si vezme čisté oblečení a přesune se do své koupelny, přiléhající k ložnici. Svlékne se, vstoupí do sprchy a pustí na sebe proud studené vody. Když se trochu probere, změní teplotu na příjemně teplou a začne se umývat. Přitom si vzpomene na tělo boha, které včera ošetřoval, a přeběhne mu mráz po zádech a zašimrá ho v oblasti žaludku. Zavrtí hlavou a dokončí hygienu. Po sprše si vyčistí zuby, oholí vousy, kromě bradky, kterou si nechává, a lehce projede účes prsty s gelem na vlasy. Oblékne si černé kalhoty a bílé tílko, skrz které prosvěcuje modrá záře jeho reaktoru. Nakonec si ještě oblékne černou košili s krátkým rukávem, kterou nechá rozepnutou. Celkem osvěžený si jde uvařit silnou kávu a vezme si prášek na bolest hlavy, která ho nepřechází.
"Jarvisi, spoj mě s Bannerem," požádá svého robota Tony a posadí se před obrazovku.
"Jistě, již ho vytáčím," odpoví Jarvis a po chvíli se na obrazovce objeví doktorův obličej.
"Zdravím Starku, co potřebuješ?" uvítá ho Bruce s ostražitým pohledem.
"Nazdar Zelenáči," pozdraví Stark s úsměvem. "Už ti Fury řekl o mé návštěvě?"
"Ano. Byl jsem z toho dost překvapený. Myslel jsem, že to nemyslí vážně."
"Je to bohužel tvrdá realita. Poslyš, potřeboval bych, aby ses tu na něj zastavil podívat," zlehka pronese Tony a upije ze své kávy.
"Z jakého důvodu?" zamračeně odvětí Bruce."
"Z čistě profesního důvodu. Našemu bůžkovi dal někdo pěkně na držku a moje zásoby Framykoinu jsem na něj včera prakticky vyplácal. Navíc asi bude potřebovat něco silnějšího. Některé rány se dost mizerně hojí."
"Dobře, za chvíli jsem tam," s povzdechem odpoví doktor a přeruší spojení.
" Co to má znamenat?" ozve se za Tonym vztekle a ten se tak lekne, že se málem polije kávou. "Dobré ráno, Růženko. Už ses vyspal?" odpoví Tony Lokimu a na tváři vykouzlí neodolatelný úsměv. Přitom pohledem přejede po jeho těle, které je stále oblečenou pouze do krátkých kalhot, co mu včera dal. A opět to zašimrání v oblasti žaludku.
Bůh neplechy jeho otázku ignoruje: "Proč ho na mě zveš? Chceš mě dorazit? To ses včera nemusel namáhat!" pohodí naštvaně hlavou a z očí mu srší oheň.
"Uklidni se," pronese Tony a rozhodí ruce na znamení, že se vzdává.
"Já jsem ledově klidný," odvětí Loki, ale zatne ruce v pěst a zúží oči. "Okamžitě mi to vysvětli, jinak toho budeš litovat."
Tony se zhluboka nadechne: "Banner je doktor. Zavolal jsem mu, aby ti prohlédl ty rány. Zdá se mi, že se hojí zle, proto jsem chtěl, aby ti přinesl něco silnějšího." Tony sklopí oči a obejme prsty hrnek s kávou. " Asi to byla chyba, měl jsem tě nechat do toho chytit infekci a zdechnout jako prašivýho čokla." Postaví se a podívá se mu přímo do očí. "To bys chtěl? Pokud ano, řekni to rovnou, ať neplácám svojí energii na zbytečnosti."
Loki povolí své sevření rukou, vyčerpaně se posadí na gauč a obejme si kolena. "Jak myslíš."
Tony pohlédne na vyčerpaného boha a trochu se uklidní. Dopije kávu a jde postavit vodu na čaj. "Snídani?" zeptá se druhého muže.
Loki zvedne hlavu a zasvítí mu oči. "Děkuji," přikývne a posadí se. "Je mi chladno," dodá ještě po chvilce.
"V ložnici je nějaké oblečení, vyber si, co ti padne do oka. Ale obávám se, že ti bude všechno krátké, jsi o dost vyšší, než já. Něco ti pak seženeme."
"Díky,"zamumlá tiše a jde najít nějakou košili. Když se vrátí, najde na stole čaj a koblihy. Toto jídlo nezná, tak jej napřed podezřele očichá, zda není něčím otrávené.
Tony se zasměje. "Neboj, nic tomu není. Je to jen sladké pečivo."
Loki opatrně ukousne kousek koblihy a na tváři se mu objeví spokojený úsměv.
"Je to dobré," pochválí jídlo a sní vše do posledního drobečku. Poté se opře o gauč, ale příliš rychle a tak se neudrží a bolestí sykne. Střelí po Tonym pohledem, ale ten se akorát otáčí k výtahu, který zacinkal a do věže vejde Bruce Banner. Má na sobě hnědé kalhoty, béžovou košili a přes rameno tašku naditou spoustou věcí.
"Dobré ráno," pozdraví a vejde dál. Přijme nabízenou kávu a posadí se k Lokimu na sedačku. Ten si nervózně poposedne.
Bannerovi to neunikne a tiše poznamená: "Neměj strach, ten druhý je momentálně v klidu. Pokud se zvládneme bavit normálně, tak se s ním nesetkáš."
Loki jen přikývne, toto setkání pro něj není příjemné.
"Potřebuji si něco vyřídit v dílně, nechám vás tady, ano?" pronese Stark, a aniž by čekal na jejich reakci, sejde do spodního patra a pustí se do práce.

***

Když má vyřízené záležitosti firmy a zkontroluje, co má připravené na večerní schůzku, chce se podívat na nestabilitu trysky u obleku č. 46. Než se k tomu dostane, na dveře se ozve klepání.
"Nemůžu mít chvíli klid?" zvolá naštvaně. Nemá rád, když ho někdo vyrušuje.
"To jsem já," ozve se Bruce. "Mohu vstoupit?"
"Hm. Jarve, pusť ho sem."
"Nerad ruším, ale jsem hotov," omlouvá se doktor. "Prohlédl jsem ho a musím říct, že je zřízený příšerně. Kdo ho tak zvalchoval?"
"Tak to nemám tušení a nejsem si jistý, zda to vůbec chci vědět. Budu rád, až vypadne."
"Nepočítej s tím moc rychle. Bude se léčit aspoň měsíc."
"Měsíc? Děláš si srandu?" Stark zahodí šroubovák, se kterým chtěl opravovat trysku. Trefí se do skříně, ze které spadne skleněná mísa plná šroubků." Kurva, to jsem fakt potřeboval.
"Anthony, uklidni se. Teď je neškodný, ne?" otáže se Banner.
"Vím já?" pokrčí rameny Tony. Nikdo mi nedal žádné informace, jen příkaz, ať ho sem vezmu." Odfrkne si: "Myslel jsem, že bude za dva - tři dny v tahu. Tohle vědět, tak s tím nesouhlasím."
"Opravdu?" hodí po něm Bruce vědoucím úsměvem. "Proč se teda staráš o jeho zdraví? Myslím, že ti tu až tak moc nevadí, jen si to nechceš přiznat." Tony se nadechuje k odpovědi, kterou chce doktorovo tvrzení absolutně popřít, ale Bruce ho zarazí: "Neodpovídej, jen o tom přemýšlej. A teď k věci."
"Poslouchám," odpoví s hraným klidem Tony.
"Dal jsem mu něco na uklidnění, namazal jsem ho něčím silnějším, než ty včera a dost ho to zmohlo. Teď spí a bude spát ještě pár hodin."
"Aspoň budu mít klid," zabručí Tony, s o něco lepší náladou. Třeba se mu podaří zmizet na schůzku a následnou party dřív, než se probudí.
Bruce se pousměje. " To se uvidí. Nicméně musí se každý den ošetřovat. Zvládneš to? Nebo sem mám chodit?"
"Myslím, že máš své práce dost. Asi to zvládnu."
"Hodný chlapec," zazubí se Bruce a uhne před francouzským klíčem. "Radši půjdu, než po mě hodíš něco většího a ten druhý se rozhodne, že ti dá pár lekcí."
"Jo, to máš asi pravdu. Zapomínám, že je dost vznětlivý," pronese lehkovážně Stark a jde zvednout nářadí, co rozházel. "Díky doktore. Pozdravuj zbytek týmu."
"Měl by ses tam taky ukázat. Za tři dny je porada, tak se tam zastav. A Lokiho vezmi s sebou," pronese ještě při odchodu a zavře za sebou dveře.
"To zrovna," obrátí oči v sloup a pokračuje v práci. Tedy, snaží se o to. Doktorovo oznámení, že zde bude bůh aspoň měsíc, ho totálně zdeptalo. Nakonec naštvaně odloží šroubovák a rozhodne se, že si půjde nalít skleničku něčeho na uklidnění. Hlava už ho nebolí, takže chuť na alkohol se vrátila.
"Jarvisi."
"Pane?"
"Zamkni tu a nikoho sem v mé nepřítomnosti nepouštěj. Obzvlášť Lokiho," zdůrazní Tony.
"Jak si přejete. Myslíte, že by se v něčem chtěl hrabat?"
"Asi ne, ale nebudeme to riskovat. A navíc nechci, aby mi tu něco zničil."
"Zatím si své věci úspěšně zvládáte ničit sám."
"Sklapni."

Během hovoru se svým sluhou dojde Tony do kuchyně. Přistoupí k baru a nalije si panáka. S ním se posadí do křesla a upře pohled na boha neplechy, ležícího na pohovce. Bruce myslel na vše, pod něj položil prostěradlo, aby se světlá sedačka neušpinila. Loki leží na břiše, jednu ruku umístěnou pod hlavou a vlasy mu spadají do obličeje. Od pasu dolu je zakrytý dekou, Tony se zadívá na jeho ramena, která, jak se zdá, jsou oproti zbytku těla relativně v pořádku. Z ničeho nic se ozve to známé zašimrání u žaludku a Tony zatouží Lokiho pohladit po rameni.

"Hrabe mi," zašeptá Tony, potřese hlavou a vypije obsah sklenice. Ale oči mu stále bloudí po bohově těle a je z toho nervózní. Zvedne se a Lokiho přikryje, myslíc, že ho to uklidní. Přitom mu lehce shrne vlasy z obličeje. Loki se zavrtí a Tony ucukne. S bušícím srdcem couvá od pohovky a doufá, že se Loki nevzbudil. Jak by to vysvětlil? Pozpátku vycouvá z obýváku a jde se převléknout na večerní akci. Netuší, že Loki spánek pouze předstíral a při jeho odchodu mu přes tvář přeběhl samolibý úsměv.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann Ann | E-mail | Web | 2. prosince 2015 v 17:44 | Reagovat

Tak teď jsem opravdu napjatá, jak to bude dál =D Ten konec je nejlepší... i když se nyní trochu bojím, že se Loki pokusí (buď hned nebo v budoucnu) Tonymu ublížit =/, budu doufat, že se mýlím =)
Kdy mohu prosím počítat s dalším dílem? =D
Předem děkuji =)

2 ironfrost ironfrost | 6. prosince 2015 v 8:44 | Reagovat

[1]: Dnes sem nasypu další kapitolu, budu se těšit na Tvojí reakci :-)
-w-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama